Proč „dělba práce“ při úklidu nefunguje – a co s tím…

Úklidové tipy

Snad v každém časopisu pro ženy se už leta letoucí čas od času objevují články na téma spokojeného soužití, obsahující radu „rozdělte si s partnerem domácí práce“. A současní muži rozhodně vědí, že rozdělení domácích prací je správné a přirozené. Přesto v mnoha domácnostech najdeme unavené ženy, které mají pocit, že všechno leží jen na nich… Proč je tomu tak?

V mnoha domácnostech si pouze jeden z partnerů uvědomuje celkový objem práce, kterou je třeba denně zastat…

Nebudu vás napínat a pointu této záhady vám prozradím hned. Někdejší studie amerického Institutu pro rodinu se rozhodla zjistit, jak že je to s rozdělením domácích prací v rodinách, kde oba partneři pracují. A došla k zajímavému zjištění.

43% mužů bylo přesvědčeno o tom, že dělají doma polovinu domácích prací a spravedlivě se o ně dělí s partnerkou.

Jenže – pouhých 19% žen souhlasilo s tím, že si domácí práce s partnerem dělí půl na půl…

Co to znamená?

Když se zaměříme jen na onu skupinu mužů, která se domnívala, že doma odvede stejný díl práce, jako jejich partnerky, vyjde nám z toho jednoduchá odpověď. Řada mužů (ale třeba také starších dětí), nemá moc přesnou představu o tom, kolik času a energie vyžaduje péče o domácnost, ve které žijí.

Pokud i vaše domácnost patří k těm, kde muž sice přiloží ruku k dílu, ale vás to příliš „nevytrhne“, promluvte si o tom. Mému muži třeba stačilo přečíst výsledek výše zmíněné studie (který překvapil nás oba), aby se zeptal, co vlastně ještě potřebuji předat jemu…

Nejste v tom sami – úklidová story ze života…

V období „před myčkou“ jsme měli s partnerem dohodu, že já budu vařit večeře, a on se poté postará o nádobí. Moc nefungovala. Nádobí se věčně kupilo ve dřezu a bylo v podstatě jediným zdrojem občasných hádek.

Při jedné z nich mi partner vyčetl, že já přece také nevařím úplně každý den – a tak bychom se o to snad mohli podělit. V naprostém šoku jsem na něj vytřeštila oči a zeptala se, jestli si nevšiml, že skoro pokaždé, než začnu vařit, odmývám nádobí, které potřebuji – a také to, z kterého pak jíme.

Nevšiml. Když jsme se společně vrátili z práce a já šla vařit, bral na procházku našeho psa. U dřezu mě tedy nikdy neviděl – a nedošlo mu, že množství nádobí ve dřezu nějak neodpovídá celkové spotřebě…

A co větší děti?

Děti jsou na tom s reálnou představou o domácích pracích obvykle ještě hůř, než muži. Zejména čerství „puberťáci“ mají pocit, že bez jejich účasti se práce udělá sama – ale když ji chcete alespoň zčásti delegovat na ně, vlastně jim berete všechen volný čas a ještě kousek navíc…

Nejste v tom sami – úklidová story ze života…

Nedávno jsem se připletla k takřka každodenní „diskusi“ mé kamarádky s pubertální dcerou na téma „výpomoc v domácnosti“. Kamarádka po dceři chtěla výpomoc v řádu cca 15 minut denně (evidentně nikoliv poprvé) – na což se jí dostalo odpovědi, že vůbec nebere ohledy na to, jak je ona (dcera, základní školou povinná) unavená…

Kamarádku dodnes obdivuji za to, že jí dokázala odpovědět v klidu – a aniž by zmínila fakt, že kdyby se k tomu ona (s fyzicky náročnou prací ve zdravotnictví) stavěla stejně, nejspíš už si rodina bude cestu od vchodových dveří prohazovat vidlemi…

V tomto případě doporučuji být nekompromisní. S partnerem se budete muset k řešení dopracovat dohodou, ale ve vztahu rodič – dítě byste i při demokratickém přístupu k výchově měli být tím, kdo má rozhodující slovo.

Pozitivní přístupy jsou vždy pro všechny zúčastněné příjemnější, než ty negativní. Nicméně pokud to pozitivní cestou nejde, tu druhou máte každopádně v záloze…

Ideální je samozřejmě domluvit se s dítětem na tom, že je třeba, aby se na chodu domácnosti podílelo společně s ostatními. Menším dětem můžete udělat třeba nástěnku s jejich denními úkoly a magnetky, které po splnění úkolu přemístí z části Udělat do Splněno.

kluk kostky

Pokud je vaše dítě právě v odmlouvacím období, a vy nemáte chuť trávit každé odpoledne debatou o tom, že ten koš opravdu neponesete k popelnicím vy – můžete nasadit odměny. Zvýšení kapesného za plnění úkolů celý týden (pohyblivá složka mzdy dostává nový rozměr 🙂 ), nákup hračky na přání, nebo třeba společné kino…

Ano, motivace hmotnými statky není ideální – ale narovinu: chcete si každý den „třepit pusu“, nebo vám drobný ústupek/úplatek stojí za to, že to bude hotové?

Hezký nápad jsem viděla na jednom rodinném blogu – autorka na nástěnku „příležitostných prací“ (sekání zahrady…) vyvěšuje úkoly společně s bankovkou v hodnotě 1 – 5 dolarů. Kdo danou práci udělá první, může si ji odnést.

graffiti-2023845_640

A co když ani pozitivní motivace nezabírá? Obvykle máte k dispozici řadu „taktických donucovacích prostředků“. Řekněte si sami – co všechno v pohodlném světě svého dítěte ovládáte? Kapesné,kredit na mobilu, heslo na wifi, povolení toho, kdy může jít ven dělat, co ho baví…?

I když by podobná řešení měla nastoupit až ve chvíli, kdy už to jinak prostě nejde, svá opodstatnění samozřejmě mají. Užívejte jich každopádně s mírou, odstupem a pokud možno dočasně. A hlavně tak, aby vaše požadavky bylo možné reálně splnit (pro dítě, ne pro vás!) – seznam několika jasně definovaných denních úkolů je dobrý začátek.

Zkuste se naopak vyhnout formulacím typu „dokud nebudeš mít u sebe v pokoji dokonale uklizeno, neuvidíš ode mě ani korunu kapesnýho“. Lepší seznam zní – oblečení ve skříni nebo v koši na prádlo, hotové úkoly do školy, srovnaný pracovní stůl, vyluxováno v obýváku. Pokud i přes snahu dítěte některý z úkolů „nefunguje“, zkuste přijít na to proč, namísto tlačení na jeho splnění.

Přeji vám pevné nervy a spoustu ochotných pomocníků 🙂

Lucie

Výrobky Eurona se slevou 20%

S heslem pro hosta 420-7645911681 nakupujete za velkoobchodní ceny se slevou 20%. 

Po kliknutí na odkaz by se heslo mělo načíst automaticky. Sleva vám bude odečtena v košíku před potvrzením objednávky.

Chcete nakoupit ještě výhodněji?

Přečtěte si Jak ušetřit 1223 Kč při prvním nákupu.

 

Eurona by Cerny

Ekologická bytová kosmetika

You have Successfully Subscribed!

Pin It on Pinterest

Share This