Že je čas od času potřeba protřídit oblečení a vyřadit staré a nenošené kousky víme asi všichni – ale málokdo to opravdu dělá… Často nezabírají dobré rady od „co jsi na sobě neměla rok už nosit nebudeš“ po sofistikovaná řešení s obrácenými ramínky. Jak to tedy udělat efektivně a bezbolestně?

Třídění šatníku je pro mnohé z nás poměrně náročná záležitost – zejména, pokud oblečení ve skříni nepřehazujete vidlemi a z dětství máte zažité pravidlo, že co ještě drží pohromadě, poslouží alespoň na doma.

Navrhnu vám dnes 2 metody, jak i přesto šatník důkladně probrat, ponechat si jen to, co opravdu budete nosit – a bez výčitek se zbavit toho ostatního.

Metoda první – láskyplná 🙂

První metodu doporučuje ve své knížce Zázračný úklid Marie Kondo. Vyndejte všechno své oblečení na jednu hromadu. Ve skříních nesmí zůstat vůbec nic – ani jinde po bytě. (Marie trvá na tom, aby se vše vyndalo najednou – co nebude na hromadě a najde se dodatečně, jde automaticky z domu. Pokud na třídění nemáte celý den, chcete to dělat postupně, nebo na sebe nechcete být tak drsní, můžete jít samozřejmě po skříních…)

Teď berte do ruky jeden kousek za druhým a ptejte se sami sebe – „Mám tenhle kousek rád/a?“

Pokud odpovíte „ano“, oblečení vám sedí a je v pořádku, vraťte ho do skříně.

Pokud odpovíte „ne“, daný kousek ve vaší skříni nemá co dělat.

Marie doporučuje danému kousku poděkovat za dosavadní služby, rozloučit se s ním a pak se ho zbavit. I když to zní poměrně „esoterně“, funguje to i značně materialisticky založeným lidem – zbaví vás to totiž výčitek.

Marie doporučuje vyřazené věci prostě vyhodit, protože jiné metody, jako prodej na internetu, prodlouží dobu, kdy se nepotřebné věci povalují u vás doma – a mnohdy tam nakonec zůstanou.

Já sama vyhazuji jen věci poničené, ty nositelné peru a v taškách házím do charitních kontejnerů na oblečení – nemám díky tomu pocit, že plýtvám něčím, co by ještě mohlo posloužit.

Pokud už chcete oblečení prodat na Aukru nebo jiném bazaru, usnadněte si práci – zkuste napřed vše vyřazené prodat jako balík (např.: Oblečení vel.: 40 – mix. trička, kalhoty, sukně…). Oblečení rozložte po posteli, nafoťte třeba po 5 – 10 kusech najednou a vystavte za rozumnou cenu. Chcete-li dražší kousky prodat zvlášť, držte se pravidla 2x a dost – pokud se to na 2 vystavení neprodá, nejspíš to nikdo nechce – a není důvod si to nechávat.

Metoda druhá – drsná 😉

Tuhle metodu jsem objevila u jedné americké blogerky. Je velice jednoduchá a ideální zejména pro ostatní členy rodiny, vzdorující metodě láskyplné – ale můžete ji zkusit i na sobě…

Postup je jednoduchý – přestaňte prát prádlo. (Maximálně hoďte do pračky ponožky a spodní prádlo).

V okamžiku, kdy si některý z členů rodiny začne stěžovat na to, že nemá co na sebe – vezměte jeho šatník útokem a vyhoďte vše, co tam najdete. Protože už to stejně nikdo nosit nechce a nebude 🙂

Pokračujte stejně u ostatních obyvatel domácnosti.

Snadné 🙂

Zapeklitá otázka – co s oblečením, které nesedí?

Vím, že každý „dobrý“ návod vám řekne, že co nesedí, mělo by jít z domu – a že si nemáte nechávat oblečení s vírou, že do něj zhubnete.

Já to až tak jednoznačně nevidím – pokud je váš výkyv váhy dočasný (třeba proto, že máte malé miminko – a nebo teď máte silnější období a věříte, že se na původní velikost dokážete vrátit), nechte si ho – ale dejte ho stranou. Skříň si aktuálně naplňte oblečením, které vám sedí – nepotřebujete se každý den dívat na něco, co vám není a hledat jedno ze tří triček, do kterých se „vejdete“.

Stejně tak si nechte těhotenské oblečení, pokud chcete další dítě  (a také oblečení na miminko) – máte-li je kam dát.

Nesedící oblečení každopádně nenechávejte ve skříni – sbalte je a uložte. Pokud se vaše situace změní a uchovávat oblečení pro vás nebude mít smysl – zbavte se celých krabic, nevybalujte je.

Mimochodem, podle Feng Shui prý není dobré nechávat si velké oblečení pro případ, že byste zase přibrali. Přitahuje to tloušťku…

Já ale pak nebudu mít co na sebe…!

Bojíte se, že když razantně protřídíte šatník, půjdete zítra do práce v podprsence, protože nebudete mít co na sebe?

Znám to. A povím vám, co s tím.

V první řadě takhle obava jasně říká, že sami víte, že většina vašeho šatníku už u vás doma nemá co dělat.

Rozumím tomu, že domácí rozpočet je občas natolik napjatý, že výlety do nákupních center nebývají na pořadu dne – a také že maminky malých dětí často „šidí“ samy sebe, protože potřeby dětí (a zdaleka ne jen ty základní), jsou pro ně přednější.

Přesto vám doporučuji oblečení nemilosrdně vytřídit. Východní nauky tvrdí, že Vesmír nemá rád prázdný prostor – a vždy ho rychle a spolehlivě zaplní. Funguje to – i když možná ne tak magicky 🙂 Prázdná skříň vás prostě donutí postavit své potřeby alespoň na chvíli na první místo, a prostě si alespoň pár nových kousků někde koupit.

Pokud zrovna teď nemáte na rozhazování, třeba proto, že váš rozpočet zahrnuje plínky, sunar a místo výplaty rodičovský příspěvek – nakupujte co nejlevněji se snahou o slušnou kvalitu.

Dobrou zkušenost pro základní kousky oblečení mám s obchody zaměřenými původně na německy mluvící trh (Kik, Lidl), pro děti je fajn i Pepco. Horší zkušenost mám naopak s velkými „módními“ řetězci s oblečením, které najdete v supermarketech – oblečení z nejlevnější čínské bavlny zde obvykle stojí zcela neodpovídající částky – a moc nevydrží (základní test kvality: pokud vidíte skrz látku – nekupujte to). Pokud to máte blízko do Polska, může se vám vyplatit nákup tam – dobře se zde nakupují trika a mikiny s vyšší gramáží (čili silnější látkou). Někteří lidé dovedou skvěle nakoupit u vietnamských obchodníků nebo v secondhandech (já mezi ně nepatřím, ale pokud vám to vyhovuje, je to jedna z možností…)

Oblečení na doma

Ano, i u nás doma se oblečení třídilo na kategorie „do školy“, „na doma“ a „na chalupu/tábor“ – a většina kousků plynule prošla všemi kategoriemi v uvedeném pořadí.

U dětí má samozřejmě podobný systém určitý smysl, zejména pokud máte divoké děti, velkou zahradu a zaplacené členské příspěvky v dětském „outdoorově zaměřeném“ oddíle, odkud se vám pravidelně vrací s tepláky od bahna a dírou na koleni.

Pro vás a pro větší děti by ale „oblečení na doma“ nemělo vypadat tak, že byste s ním nešli ani s košem. Domov je vaše místo, kde byste se měli cítit příjemně a pohodlně – a vaše oblečení by tomu mělo odpovídat (i když doma rádi nosíte tepláky – ať jsou pěkné a pohodlné…).

Při třídění oblečení si také dejte pozor na jednu věc – jaký podíl tvoří oblečení „na doma“ a jaký „to na ven“. Pokud máte na 10 kousků „na doma“ 1, ve kterém jste ochotni jít „mezi lidi“, není to ideální…

A co vaše tipy na třídění a nákupy? Vyhazujete snadno, nebo každý kousek třikrát otočíte v ruce? Napište mi do komentářů nebo na Facebook!

PS: Nezapomeňte se přihlásit do letní giveaway o voňavou sadu Spring Aloe!